Jak Martina a Pavel ke včelaření přišli?

Ta krásná myšlenka pořídit si pár úlů se zrodila v hlavě Pavla. Ten měl za sebou už lekce včelaření se svým dědečkem, který včely choval celý život. Škola to byla dobrá, s praxí nenahraditelnou, nicméně když si Pavel zmapoval současné formy včelaření, naznal, že dědečkovy těžké staré úly nevyužije a vydá se cestou nízkonástavkového včelaření.

Při rozhodování, jaké úly pořídit, padla po dlouhém a pečlivém vybírání volba na Langstroth s rámkovou mírou 448 x 159 mm. Dali jsme přednost čepovaným nástavkům, které jsme spolu s rámečky zakoupili v truhlářské dílně pana Nerada, která se nachází kousek od Tábora.

Začali jsme včelařit se třemi oddělky, které jsme si v roce 2014 přivezli z Petrovic od pana Bronislava Gruny. Proč právě od něho? Jednak jsme to k němu neměli z Brna tak daleko, ale hlavně pan Gruna nabízí oddělky s matkou kmene Vigor. Zatím si tento kmen velmi pochvalujeme, pracuje se s ním nadmíru dobře.

Máme za to, že včely samy nejlépe ví, co mají dělat. Naším úkolem je poskytnout jim prostor a zasahovat do jejich biorytmů pouze v nezbytné míře, rušit je co nejméně. Snažíme se provádět jen ta nejnutnější léčení a i ta velmi pečlivě zvážit.

Značnou část práce okolo včel má na starosti Pavel. Martina mu tvoří zázemí a hlavně byla pasována do role takzvaného přicmrndávače, vykonává tedy různé „podřadné“ práce, které Pavlovi občas moc nevoní (umývání medometu a kratochvíle tomu podobné).