Možná jste je ve svém okolí už zaregistrovali. Dřevěné budky (bedny, konstrukce) různých velikostí, které jsou vyplněny povětšinou přírodním materiálem. K čemu slouží? A kdo v takové boudě, budce bydlí?
Jedná se o takzvaný hmyzí hotel, který poskytuje úkryt drobnému hmyzu, který je pro nás v zahradě užitečným a vítaným pomocníkem. Nejčastěji se v tomto hotel ubytují slunéčka sedmitečná, škvoři, pestřenky, včely samotářky či zlatoočka. Je to však jen malý výčet živočichů. Společnost v tomto hotelu bývá velice pestrá. Záleží také, kam ho umístíte, jakým materiálem ho vyplníte. Každému druhu se zavděčíte něčím jiným.
Někteří z obyvatel hotelu jsou zdatní opylovači (a na mysli máme nejen včely), jiní nám zase pomůžou s likvidací škůdců zahradních rostlin a my tak nebudeme nuceni použít chemické prostředky. Pokud se na vaší zahradě přemnožily mšice, uvítáte určitě přítomnost slunéčka, které se jimi živí. Stejně jako škvor. Ten si pochutná nejen na mšicích, ale také na sviluškách, které rovněž dokáží rostliny pěkně potrápit.
Hmyzí hotel v Otevřené zahradě v Brně
Zajímavou kapitolou jsou včely samotářky. Jak už jejich jméno napovídá, nežijí v rojích jako jejich kolegyně včely medonosné, ale zvolily si samotářský způsob života. Medu se od nich nedočkáte, mít je však na své zahradě smysl má.
U nás žije více než 600 druhů, a poněvadž jde vesměs o hmyz teplomilný, přibývá jak druhové, tak i absolutní početnosti samotářek směrem k jihovýchodu. Včely samotářky nemají dělnice, nýbrž jen dokonalé pohlavní formy – samečky a samičky. Třebaže včely samotářky žijí na první pohled nenápadně a skrytě, mají značný význam pro opylování mnoha druhů rostlin, a tím i pro udržování druhové rovnováhy v přírodě. 1
Hmyzí hotel v Zoo Hluboká nad Vltavou
My jsme při stavbě našeho hotelu použili dřevěná prkna s hloubkou 11 cm a délkou 40 cm (2 ks) a 20 cm (3 ks). Ty jsme natřeli Eternalem, který používáme i k nátěrům nástavků.
Na procházkách jsme pak postupně sbírali materiál. Využili jsme hlavně borové šišky, ztrouchnivělý kmen stromu, stébla rákosu a obilí, různé drobné větvičky, které jsme svázali provázkem, aby držely pohromadě. Použili jsme i nařezané větve – malé špalíčky, do kterých jsme vyvrtali otvory. Důležité je neprovrtat špalíček úplně naskrz, ale nechat jednu stranu neprůchodnou. Tyto dutinky by měly sloužit právě i včelám samotářkám. Nastřelovací pistolí jsme potom k této dřevěné konstrukci připevnili drátěné pletivo, aby nám tato výplň nevypadla.
Záleží jen na vás, jakou variantu zvolíte – čím hotel vyplníte a jaká bude jeho finální velikost. Fantazii se meze nekladou a výroba opravdu není složitá. Pak už stačí jenom hotel umístit na správné místo a doufat, že se z něho nestane hotel hodinový, ale že se v něm zvířata usadí na delší dobu.
Hmyzí hotel doporučuje devět z deseti bezhlavých a obézních kocourů
1 VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Vydání II. Praha: Nakladatelství Brázda, 2003, 175 s. ISBN 80-209-0320-8.